Tři měsíce spolu. Tři měsíce, kdy jsme se vzájemně oťukávali, poznávali a spřátelili. :-) Co říkají naše instruktorky na dosavadní průběh?

1. otázka: Jak se měnil obsah hodin od začátku září?

Majda:
Obsah hodin měníme průběžně už od začátku září. Postupně přidáváme nové a obtížnější prvky a cviky. 

Verča:
Na začátku to bylo hodně o poznávání se a o navázání vztahu dítě-instruktor. Ve chvíli, kdy nám dítě začne věřit a zvykne si na nás, tak máme napůl vyhráno.😊 Na začátku čekají děti jednoduché hry, snadná opičí dráha atd. My díky tomu poznáme, co všechno děti zvládají, a podle toho určujeme obtížnost. No a pak už jen pracujeme na tom, abychom to posunuli zase na trochu těžší a těžší úroveň. Někdy se setkávám s tím, že se na to děti na první dobrou necítí a řeknou "tohle neumim", "tohle nezvládnu"... ale zvládnou. Vždycky podpoříme, podáme ruku a pomůžeme.😊 O to víc pak zahřeje u srdce, když vám u třetího kola řeknou "já sám/a".🥰

Anička:
Nastoupila jsem do rozjetého vlaku na konci října a s každou další hodinou vidím, jak se děti společně učí rozvíjet své dovednosti.

Denča:
Do každé hodiny se snažíme zařadit nové aktivity, aby si děti osvojovaly nové a nové dovednosti např. kotouly a jiné prvky. 


2. otázka: Co bylo obtížné překonat v prvních hodinách?
Majda:
Nejobtížnější na všech začátcích je sladit se jako skupina. Děti si zvykaly na přechod do starší skupiny, na nové instruktory a kamarády a na trochu jinou strukturu hodiny, ale všechny děti to zvládly naprosto skvěle.

Verča:
Určitě adaptaci na nové prostředí a první nepřítomnost rodičů na cvičení, ale to obnáší všechny začátky s takto malými dětmi. Některé děti už to zvládly, některé potřebují více času, ale to není nic neobvyklého. Bereme to tak a ten čas jim dáváme.😊

Anička:
Vzhledem k tomu, že hodiny vedu s instruktorkami, které děti znají o trochu déle než já, byl můj začátek jednodušší. Děti se tolik nestyděly a veškeré naše připravené aktivity dělaly s nadšením. Pro mě bylo překvapením, jak šikovné jsou.😊

Denča:
Vytvořit si vztah s dětmi. Musela jsem se taky naučit, že když dítě udělá něco špatně nebo se mu něco nepovede, tak mu musím vysvětlit, že je to naprosto v pořádku a že kvůli tomu nemusí být smutné. 

3. otáka: Na co se nejvíce zaměřujete v hodinách?
Majda:
Nejdůležitější je to, aby to děti bavilo. Aby sportovaly s radostí. Učíme se taky, co znamená fair play. 

Verča:
Na pohyb a na to, aby cvičení děti bavilo a aby se za týden na cvičení zase těšily.😊 Vše se snažíme dělat hravou formou a děti do ničeho nenutíme. Ukážeme směr, ale samotné provedení už je na nich samotných. Věřím, že i to napomáhá tomu, že to ty děti baví a že neberou cvičení jako nutné zlo.😊

Anička:
Cílem našich hodin je, aby děti rozvíjely své pohybové dovednosti, hry/aktivity je bavily a na naše hodiny se vždy těšily.

Denča:
Aby si děti užily hodinu co nejvíce, aby vyzkoušely nové věci a aby se navzájem respektovaly a pomáhaly si.